Peruphasma schultei - strašilka ďábelská

21. října 2010 v 22:16 | jiří Kryštof Jarmar |  strašilky (Phasmatodea)

Peruphasma schultei (strašilka ďábelská)


Peruphasmy mají černé zbarvení. Na hebkém povrchu mají pestře zbarvená zakrnělá křídla. Za stavu v klidu je mají stažená. Jejich barva je v podobě bílé síťoviny. Avšak když je roztáhnou, tak je vidět spodní část křídel, která je nádherně červená. Jejich výraznou hlavu zdobí žluté oči a červená oblast ústního ústrojí. Samička je výrazně masivnější než sameček. Také dorůstá větších rozměrů 5 - 7 cm. Sameček je drobnější a dorůstá pouze 4 - 5 cm. Jejich přirozené prostředí je v jižní Americe v oblasti pohoří Koldiler. Samička strašilky ďábelské neklade neoplodněná vajíčka, jako například pakobylky, ale sameček ji musí oplodnit. K tomu dochází celkem často, protože se sameček často vozí na samiččím hřbetě. Samička klade vajíčka 2 týdny po oplození. Vajíčka jsou černá a na horní části mají víko, které usnadňuje nymfám dostat se na svět. Nymfy se v optymální teplotě začnou klubat přibližně po čtyřech měsících. Vývoj do dospělosti trvá přibližně 6 měsíců. Peruphasmy v nebezpečí roztáhnou svá křídla vypouštějí odpuzující bílou látku. Ta může uškodit i člověku, když se mu dostane například do oka.

CHOV
Schultei jsou už náročnější druhy na chov. Živí se hlavně ptačím zobem, nebo zlatým deštěm. Výhoda je, že ptačí zob je zelený i přes zimu. Potřebují spíše vyšší terárko. Ideální je na výšku kolem 30 cm. Vlhkost by se měla udržovat na 40%. Jsou poměrně rychlé, tak je třeba dávat pozor, aby neutekly. Doporučuji jednu stranu terária provzdušněnou. Místo skla tam dejte nějaké pletivo nebo úzké mřížky. Aby se potrava udržela čerstvá, vkládá se do terárka petfláhev s vodou a do ní se vloží rostlina. Musí být ale zabezpečena, aby se nemohla převrhnout nebo aby se strašilky neutopily. Místo petláhve se také může použít obyčejná zavařovací sklenice, která má lepší stabilitu a nepřevrhne se. Do ní se také naleje voda a uzavře se víke. Do víka se udělá dírka a přetáhne se nějakou punčochou nebo gumou. Tam se potom vloží rostlina.


zde je pár obrázků
v porovnání s lidskou rukou
 

Strašilky (Phasmatodea)

20. října 2010 v 20:41 | Juriju |  strašilky (Phasmatodea)

Strašilky (Phasmatodea)


Phasmatodea je řád bizarního hmyzu, strašilek. Strašilky se přizpůsobyli svému okolí. Vypadají jako, listy, větvičky nebo kus kůry. Jsou výhradně býložravé. Vyskytují se od jihovýchodní Asie, až po západní Evropu. Přežijí dokonce i klima na jihu Anglie. Strašilky jsou často chovány v domácnostech jako domácí mazlíčci. Strašilky mají protáhlé tělo a velmi dlouhé nohy. Ztratili schopnost létat. Křídla mají zakrnělá. V ojedinělých případech samci létají, ale samice nikoliv. Jejich velikost se pohybuje mezi 5 cm až po rekordních 30cm. S nataženými končetinami dokonce 55 cm. Na těle mají různé výrůstky nebo trny. Jejich barvy jsou rozmanité, ale většinou splynou s okolím. Rozlišují se mezi neobyčejně úzké - pakobylky, naopak robustní s trny na hřbetě, strašilky  a na ty, které vypadají jako list - lupenitky. Před predátory se chrání svými obranými mechanizmy. Například v případě nebezpečí se jednoduše pustí větve a spadnou na zem, nebo vypouštějí nepříjemě páchnoucí látky, odradí nepřítele pestrostí svých zakrnělých křídel  a nebo mohou na protivníka zaútočit. Samečci od strašilek australských mají na zadním páru končetin dlouhé trny, kterými protivníka sevřou. Mohou mu způsobit i zranění. Rozmnožování strašilek je jedno z nejzajímavějších ve zvířecím světě. Některé druhy strašilek kladou neoplodněná vajíčka, z kterých se líhnou zase jen samice. Nymfy strašilek se svlékají většinou šestkrát. Mají také velkou regenerační schopnost, takže během svlékání si mohou postupně nahradit ztracenou končetinu.  


CHOV
Strašilky jsou, až na některé druhy, nenáročný hmyz. Poslouží jim obyčejné terárko nebo akvárko. Mělo by být alespoň 4x vyšší než jedinec, aby mu to nevadilo při svlékání. Strašilky je lepší chovat ve skupinkách (alespoň dva nebo tři jedinci). Příbytek se musí dvakrát denně vlhčit. Když je sucho strašilky mají problém se svlékaním. Někdy může dojít i k úhynu jedince. Jak jsem již zmiňoval, strašilky jsou býložravé. Živí se různými rostlinami. Například listy dubu, buku, růže, kapradiny, ostružníku nebo ptačího zobu. Pozor. Některé druhy jsou vybíravé a žerou jen jedinou potravu. Stálý přísun potravy zajistíte tím, že do terárka vložíte sklenici s vodou uzavřenou víčkem. Ve víčku uděláte díru a vložíte rostlinu.


zde je pár obrázků
tato fotka je z blogu www.tarzanm.blog.cz


příště: Peruphasma schultei (strašilka ďábelská)

Achatina fulica

19. října 2010 v 22:02 | Jiří Kryštof Jarmar |  plži (Gastropoda)

ACHATINA FULICA (oblovka žravá)


Achatina fulica se "nečekaně" řadí do čeledi Achatinidae. Fulica dorůstá rekordně až 30cm a váhy až 300 gramů což z ní dělá největšího plže světa. Její ulitu zdobí různé pruhy. Barva nohy je rozmanitá. Pohybuje se od bílé až po černou. Ulitu mají v barvách od žluté přes zelenou po černou. Ale většinou do hněda. Achatina fulica pochází původně z Východní Afriky. Oddamtud se rozšířila do téměř celé Afriky a do dalších států. Například do Austrálie, nebo do Severní i Jižní Ameriky. Fulici se velmi rychle množí. Jsou to hermafrodité a jedinec může mít až okolo 200 vajíček. V Jižní Americe se tento druh oblovky rozšířil a teď s tím občané nic nenadělají. Ničí jim úrodu. Původně tam byly chovány na farmách v domění, že z toho bude dobrý výtěžek peněz. Jenže je jejich chovatelé pustili do přírody a to mělo na svědomí "skázu." Fulici si v zimě utvoří "zátku" a zahrabou se pod zem. Tak přežijí i nepříznivé podmínky. Nejčastěji jsou aktivní v noci, když si obstarávají potravu a jsou chráněni před predátory. 10 - 20 dní po rozmnožení kladou fulicy vajíčka pod zem. Většinou jich je kolem 200. Po 15 dnech se líhnou půlcentimetrová mláďata. Nejdříve mají ulitu průhlednou. Do několika dnů jim začne tvrdnout. Oblovky žravé se dožívají 5 - 7 let. Dospělými se stávají přibližně v půl roce života. Známe několik poddruhů. Například Achatina fulica hamilei nebo roatzi. 


CHOV
Fulica je spolu s reticulatou nejchovanějším šnekem v zajetí. Mimo její rozměry není problémová. A.Fulici mají rádi přítomnost jiných jedinců. Proto chovat minimálně 2 plže. Jako prostředí poslouží terárium, prázdné akvárium nebo průhledná krabička s rozměry 30x30x30. Jako substrát je vhodná kokosová drť. Seženete ji v obyčejném zverimexu. Substrát musí být stále vlhký, proto alespoň dvakrát denně postříkat vodou. Oblovky by měli mít stálý přísun vápníku, proto jim do terária vložte sepiovou kost, kterou seženete taktéž ve zverimexu. Vápník jim můžete podávat také v podobě vápenné kašičky. Jako potrava jim poslouží okurky, rajčata, namočené pyškoty atd.. Nezapomínejte je alespoň jedenkrát za týden vykoupat. Také každý den vyměňujte potravu, aby neshnila. Zkažená potrava láká do terárka mušky a to je vážná hrozba pro Achatiny. Mušky tam potom nakladou vajíčka a to by šnekům nesvědčilo. Mohlo by to vést až k úhynu. Proto je vhodné alespoň jedenkrát za dva týdny vyměnit substrát. 

Recept na vápennou kašičku napíšu později

zde je pár obrázků: Obrázky jsou stažené z internetu, protože chovám jen reticulaty

mláďata
 


Achatinidae (oblovkovití)

19. října 2010 v 14:22 | Jiří Kryštof Jarmar |  plži (Gastropoda)

ACHATINY

Achatiny, neboli oblovky jsou největšími doposud žijícími plži na naší plantě. Největší z nich, Achatina fulica, dorůstá až 30 cm. Všichni zástupci oblovek žijí v tropických lesích střední Afriky. Některé z nich byly zavezeny do Jižní Ameriky a tam se začali nekontrolovatelně rozšiřovat. V přírodě se živí shnilými listy, listy různých nejedovatých rostlin a rozmanitými plody. Důležitým prvkem v jejich jídelníčku je vápník. Musí mít zajištěn stálý přísun této látky. V přírodě ožírají ulity jiných plžů, nebo jednoduše kosti. Jejich noha je mohutná a někdy je až o 10cm delší, než ulita sama. Ulita těch největších se pohybuje mezi 15 - 20cm. Ulitu mají různě zbarvenou. Nejčastěji od žluté, přes hnědou až po černou. U některých ji zdobí různé pruhy a skvrnky. Mladí jedinci se stálým přísunem potravy mohou vyrůst až o 1,5cm za měsíc. V zajetí si na zimu většinou utvoří "zátku" a nepřijímají potravu. Achatiny jsou jako všichni plži hermafrodité, to znamená že jedinec má samčí, tak i samičí pohlavní orgány. K rozmnožování jsou vždy potřeba DVĚ oblovky. Po 10 - 20 dnech od rozmnožení, Achatina naklade kolem 100 - 200 vajíček. Ty potom zahrabe do půdy. Na chov jsou celkem nenáročné, ale musí se jim pravidelně vyměňovat substrát.

Příště: Achatina fulica

ÚVOD

19. října 2010 v 13:50 | Jiří Kryštof Jarmar

ÚVOD


Vítám vás na blogu SVĚT ZOOLOGIE. Budu se snažit udělat z tohoto nerozvinutého blogu, stránky úspěšné a přínosné. Články se zde budou stále objevovat a budu se vás snažit informovat o všem co se ve světě zoologie děje. Najdete zde popisy nejrůznějších skupin živočichů naší planety. Od nejmenších prvoků až po vyspělé skupiny, savce a plazi. Některé rubriky budou zahrnuty více a některé měně. Já osobně se zajímám o hmyz a plazy. Doufám, že se vám bude blog líbit a že se sem budete rádi vracet. 



admin: JURIJU

Kam dál